Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Daňové přiznání za 5 minut, založení firmy za 18!

 
pondělí, 16. června 2014, 12:38

Ne, to není sen, jen estonská realita, popisuje Mihkel Lees, bývalý poradce estonského premiéra a stávající expert Ministerstva sociálních věcí, kterého jsme měli možnost vyzpovídat během mezinárodního semináře ke Dni daňové svobody 2014 pořádaného Liberálním institutem ve spolupráci s Centrem ekonomických a tržních analýz.

Není tedy náhoda, že Den daňové svobody se v Estonsku slaví o více jak měsíc dříve, než v České republice. Nejen o tom, jak díky efektivně nastavenému eGovernmentu ušetřit veřejné výdaje, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Co je, dle Vás, hlavní důvod toho, že se Estonsko stalo evropským tygrem v používání nových informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a je proto často označováno za “E-stonia”?

Tento proces započal už v devadesátých letech v bankovním sektoru, kdy lidé začali provádět většinu transakcí elektronicky. A vláda si všimla, jak je tento způsob mezi lidmi populární. „Možná bychom tedy měli vyvinout veřejný elektronický systém, usnadnit našim občanům nejen bankovní transakce, ale i komunikaci s veřejným sektorem,” zamyslela se vládní koalice. Od roku 2000 například kabinet provádí většinu rozhodovacích kroků elektronicky – díky systému nazývaným e-Kabinet. V roce 2001 byly zavedeny první identifikační karty, které mohou být použity k elektronickému ověření totožnosti, k elektronickým podpisům. Je to velmi jednoduché, k vaší identifikaci vám stačí počítač, identifikační karta a čtečka.

Jaké systémy, z Vaší pozice poradce ministra sociálních věcí, považujete v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví za nejefektivnější?

Myslím, že nejužitečnější je z oblasti zdravotnictví takzvaný ´e-Health´ systém. Jednoduše řečeno, doktor, který vás léčí, může vidět všechny vaše minulé záznamy, celou vaší historii, například i skeny rentgenových vyšetření, což mu usnadňuje stanovování diagnózy. I sám pacient může vidět všechny své záznamy. Navíc tento systém umožňuje rovněž elektronické předepisování léků – to znamená, že pokud potřebujete recept na léky, nemusíte vůbec chodit k lékaři. Když jste například na dovolené a léky vám dojdou, stačí jen zavolat svému lékaři, on vám je předepíše online. Vám pak stačí jen dojít se svým občanským průkazem do nejbližší lékárny a vyzvednout si je.

Daně jsou dnešním hlavním tématem, pokud dobře vím, v Estonsku rovněž existuje možnost podat daňové přiznání elektronicky. Statistiky uvádí, že tento systém využívá 95,4 % daňových poplatníků. Obdobnou možnost mají i v České republice, avšak není zdaleka tolik využívána jako v Estonsku. Jak dlouho trvalo, než se lidé naučili daňové přiznání vyplňovat online, či k tomu došlo záhy po implementaci?

Ano, máte pravdu, daňové přiznání můžete podávat elektronicky. Obvykle je vyplněné za pět až deset minut. V podstatě to netrvalo dlouho naučit naše občany tento systém využívat, funguje velmi jednoduše. Systém, který vše zjednodušuje, se nazývá “X-Road”, umožňuje výměnu informací z různých veřejných institucí. Pokud tedy chcete vyplnit daňové přiznání elektronicky, nemusíte si pracně shánět všechny data, vše máte na jednom místě. Stačí tedy pouze zkontrolovat, zda jsou informace správné, zmáčknout jedno tlačítko a přiznání tak odeslat. Jak můžete vidět, je to opravdu velice snadné a pro naše občany velmi pohodlné.

To samé – uživatelská přívětivost, předpokládám, platí i pro systém e-voleb, že? Estonsko bylo první zemí, kde byla možnost volit elektronicky implementována. Jaké reakce s sebou tento pokrok přinesl, zvedla se například účast ve volbách?

Ano, pravda. Pokud se nepletu, tento systém byl v Estonsku zaveden v roce 2005, v tomto roce však ještě nebyl tolik oblíbený. V roce 2011 (v parlamentních volbách) už možnost hlasovat elektronicky využilo 25 % všech voličů. Letos (pro Eurovolby) bylo již 31 % hlasů podáno skrze tento e-systém. Opět je to velice jednoduché a pohodlné. Stačí se jen s pomocí vaší identifikační karty přihlásit skrze internet, vybrat kandidáta, zmáčknout tlačítko a máte odhlasováno.

Co mě dále velmi zaujalo, je takzvaný e-Kabinet. Je pravda, že tento systém snížil čas průměrného jednání vlády z 5 hodin na 30 až 90 minut?

Ano, dle mého by bylo možné vše vyřešit během deseti, patnácti minut. Obvykle se ale vždy najde něco k diskuzi. Je pravda, že tento systém jednání urychlil. Politikové chodí na schůzky více připraveni, všechny materiály jsou jim zasílány elektronicky v předstihu. Neplýtvá se papírem, šetří se čas.

Jak je vidět, eGovernment má řadu výhod. Na druhou stranu se ale tímto Estonsko stalo jednou z nejvíce na internetu závislých zemí na světě, což s sebou přináší nejednu hrozbu. Je známo, že v Talinu sídlí NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence, co ale národní systém, zajišťuje dostatečnou ochranu?

Náš systém je velmi dobře chráněn. Nejsou žádné důkazy, že by eGovernment či například e-Volby byly zneužity. Na druhou stranu jsme si ale takové hrozby vědomi.

Co útoky v roce 2007, kdy se Estonsko stalo první zemí na světě, která se stala cílem koordinovaného mezinárodního cyber útoku? Jaké následky to přineslo? Ví se, kdo za tímto útokem stál? V jednom rozhovoru Ruhe (šéfka Information Security Services) uvedla, že je více než pravděpodobné, že za vším stálo Rusko.

Abych pravdu řekl, moc toho o tomto útoku nevím, není to má oblast zájmu. Vím akorát, že se tyto útoky odehrály a my je ustáli. Dle mého názoru to Estonsko jen posílilo, jsme teď více připraveni.

Další výhodou eGovernmentu je beze sporu i větší transparentnost fungování veřejné správy, to může být rovněž potvrzeno i indexem korupce. Estonsko je (dle tohoto indexu) 28. nejméně zkorumpovaná země světa. Na druhou stranu, jsou známy nějaké skandály spojené s výběrem dodavatelů nových informačních a komunikačních technologií?

O žádných velkých skandálech nevím. Pouze jedna politická strana neustále tvrdí, že e-Volby nejsou věrohodné. Já si ale myslím, že členové této strany mají pouze strach, že prostřednictvím e-Voleb dostanou málo hlasů. Jejich voliči jsou spíše starší lidí, kteří tento systém nevyužívají tolik jako mladí.

Myslela jsem spíše skandály spojené se zadáváním veřejných zakázek. V České republice se například často mluví o předraženém projektu na zavedení ne zcela funkčních karet veřejné hromadné dopravy. Stalo se něco podobného v Estonsku?

Nemyslím si, že by se něco takového stalo u nás. Všechny naše systémy ušetřily nejenom čas, ale i peníze.

Když už jste zmínil peníze, další z předností elektronizace veřejné správy je jistě i větší efektivita. Ano, zavádění eGovernmentu je stále probíhající proces, existují ale nějaké odhady, o kolik klesly díky tomuto systému veřejné výdaje? Je pravda, že se podařilo ušetřit 2 % HDP?

Existují odhady, které tvrdí, že byly ušetřeny 2 % HDP Estonska. Přesně je to ale velice těžké spočítat. Řekl bych, že nejvíce jak času, tak peněz a papíru ušetřila možnost elektronického podpisu.

Nevím, jak moc jste obeznámen s českým eGovernmentem, ale mohl byste České republice dát nějaká doporučení, co dělat a co nedělat při zavádění a rozšiřování našeho systému užívání nových informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě?

Mám jedno doporučení: přijďte do Estonska, promluvme si o tomto systému a sdílejme zkušenosti. Estonsko by rádo vidělo, jak celá Evropa používá eGovernment obdobný našemu. Představte si, o co jednodušší by pak bylo v Evropské unii podnikat, podepisovat kontrakty. Například k založení firmy v Estonsku vám stačí pouze několik minut. Držíme světový rekord – registrace firmy trvá v průměru 18 minut. V den založení můžete rovnou začít podnikat.

A co estonská budoucnost, je v plánu implementace nějakého nového systému, či zdokonalování těch stávajících?

Ano, zrovna začínáme spolupracovat s Finskem. V prosinci 2013 podepsal estonský a finský premiér první mezivládní kontrakt týkající se spolupráce na nových informačních a komunikačních technologiích. Stručně řečeno jsme začali pracovat na společném “X-Road” systému (jak je zmíněno výše) z jednoho jednoduchého důvodu – mnoho Estonců pracuje ve Finsku a zároveň mnoho Finů navštěvuje Estonsko či u nás podniká. Obecně chceme začít více spolupracovat s okolními zeměmi.

Napsala Michaela Lenc

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Babiš žádost o vydání čekal, postup má za...

  • Kapela Chinaski se rozpadla, opouštějí ji...

  • Komentář ke krachu koaličních jednání...

  • Po těžké nemoci zemřela wimbledonská vítězka...

 
 

Kam dál?

Jednatelka HappyFoto: „Digitální fotka byla výzva!“

sobota, 31. května 2014, 11:50

Když vyučený fotograf Bernhard Kittel před 38 lety založil v Rakousku společnost HappyFoto, současná jednatelka české...

Legislativní návrhy budu studovat doma, ale už teď mířím do Bruselu na setkání s Nigelem Faragem, říká Petr Mach

čtvrtek, 29. května 2014, 09:42

Letošní eurovolby přinesly Straně svobodných občanů, kterou před pěti lety založil právě Petr Mach, historický úspěch -...