Sobotka: Zapálíme vám dům, a pak vám ho pomůžeme hasit

 
úterý, 9. září 2014, 16:56

Některé kroky vlády premiéra Sobotky vzbuzují rozpaky. Natřeme vám dům bílou barvou, ale aby nebyl moc bílý, přetřeme jej černou. Koupíme vám kabriolet, ale raději mu přiděláme střechu. Zapálíme vám dům a pak vám jej pomůžeme hasit.

Neutralita, bezbarvost, kompromisy kompromisů. Přesně tak lze opět interpretovat navržená opatření týkající se pracovního trhu, o kterých premiér Sobotka informoval v závěru minulého týdne – jedná se o zvýšení minimální mzdy a tzv. kurzarbeit. Z prvního vstávají zaměstnavatelům vlasy na hlavě, druhého by se jistě rádi zúčastnili, ovšem jen pokud se na ně ve frontě zájemců dostane. 

Zvýšení minimální mzdy je ekonomicky negativní počin. Prodražuje náklady práce, ohrožuje nízkopříjmové domácnosti, stupňuje tlak na nezaměstnanost a v praxi znamená posílení motivací k tzv. práci na černo. Pokud zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům minimální mzdu ve výši 8.500 Kč, kvůli povinnostem odvodů do systému veřejných financí jej toto pracovní místo stojí mnohem více – konkrétně 11.390 Kč. Zvýšení minimální mzdy o sedm set korun na 9.200 Kč prodraží náklady pracovního místa na 12.328 Kč. Tedy téměř o tisícovku! Důsledky jsou jednoduchá matematika – máte uklízecí firmu, kde zaměstnáváte 10 lidí za minimální mzdu. Zaměstnanci jsou za práci rádi, ale vyšší minimální mzda by se jim samozřejmě líbila. Zvýšení mezd o pouhých sedm set Kč vás však na mzdových nákladech přijde měsíčně bezmála na 10 tisíc Kč. Dost na to rozloučit se s jedním zaměstnancem. Jasně, vyšší minimální mzda je pro zaměstnance zdánlivě fajn, ale jen do chvíle, než si jako jeden z nich vytáhnete černého Petra!

Kurzarbeit na trhu práce představuje opačný extrém – firma ve finančních problémech (pravděpodobně bude muset doložit souvislost se sankcemi, znění se však připravuje) způsobujících nedostatek zdrojů na úhradu mzdových nákladů může stát (tedy nás všechny daňové poplatníky) zažádat o příspěvek na jejich částečné pokrytí. V praxi to vypadá třeba tak, že zaměstnanec pracuje tři dny v týdnu za mzdu od zaměstnavatele a je dva dny doma na váš účet. To způsobuje dva problémy – první z nich jsem již popsal. Zvýšení veřejných výdajů, navíc se započtením nákladů na byrokratický aparát, který bude peníze přerozdělovat. Argument, že by to bývalo bylo mohlo přijít veřejné finance na vyšší částku, kdyby se zaměstnanec byl býval ocitl bez práce a býval byl si nenašel jiné místo, obsahuje tolik „by“, že se jím ani nemá smysl zabývat. Důležité je, co skutečně hradíme, a tím bude kurzarbeit. Druhý problém pak způsobuje samotný fakt, že někdo (úředník? komise úředníků?) bude rozhodovat o velmi výhodné finanční podpoře, kterou bude zřejmě poptávat velký počet účastníků. Na všechny se určitě nedostane. Bude výběr spravedlivý? Proč dostane dotaci Petr, a ne Pavel?  Žijeme v České republice, takže jistě víte, kam právě mířím – boj s korupcí, jednu s hlavních priorit vlády, si totiž rozhodně představuji jinak než vytváření přímých pobídek pro korupční jednání. A co přijde pak? Nezkrachuje náhodou Pavel proto, že bez dotací bude mít vyšší ceny produktů než Petr? Uvidíme…

Faktem je, že když ze sklenice uliju vodu, a pak tam vodu přiliju, nic se nezmění. Když se ale mezitím napiju, protože jsem z toho všeho odlívání a přilívání dostal žízeň, ve sklenici toho zbude méně. A přesně to je efekt, který mají černobílá opatření na trh práce. Tady odliju, tady přiliju, tohle spotřebuje erár a je to…  Chápu, že kritizovaný premiér Sobotka chce demonstrovat nějakou aktivitu. Ale někdy je prostě lepší nedělat nic. Trhy totiž nejlépe fungují, když se do nich politici příliš nemíchají…

Foto: wikipedia.org, Katarzyna Czerwińska

Napsal Aleš Rod

Komentáře

 

Nejčtenější

  • AKTUÁLNĚ: Uber se může vrátit do Brna

  • PRŮZKUM: Bezhotovostní platby patří k...