Volit už v 16 letech?

 
sobota, 31. května 2014, 11:32

V Evropě začínají být populární názory na snížení volebního věku ze současných 18 let na hranici 16 let. Tyto myšlenky jsou zatím aktivnější v západní Evropě než u nás. Nebude však dlouho trvat a také programy českých politických stran se naplní body na snížení volebního věku a rozšíření základny voličů o několik set tisíc mladistvých. Příkladem může být přímá volba prezidenta, která lidem dala další možnost účasti v demokratickém procesu volby, a diskuse o oblíbenosti jednotlivých kandidátů u jednotlivých věkových skupin.

V Evropě začínají být populární názory na snížení volebního věku ze současných 18 let na hranici 16 let. Tyto myšlenky jsou zatím aktivnější v západní Evropě než u nás. Nebude však dlouho trvat a také programy českých politických stran se naplní body na snížení volebního věku a rozšíření základny voličů o několik set tisíc mladistvých. Příkladem může být přímá volba prezidenta, která lidem dala další možnost účasti v demokratickém procesu volby, a diskuse o oblíbenosti jednotlivých kandidátů u jednotlivých věkových skupin.

Než se podíváme na současný trend snižování volebního věku v Evropě, ilustrujme si vývoj volebního práva v minulém století, ve kterém se okruhy voličů neustále rozšiřovaly. První Československá republika již v roce 1919 dala „velkoryse“ možnost volit ženám, což například Spojené státy umožnily až po Československu v roce 1921. Volby byly povinné pro všechny občany do 70 let pod výhružkou finančního trestu. Pro ilustraci ve Švýcarsku bylo volební právo ženám přiděleno v roce 1971 a v Portugalsku v roce 1979. Po druhé světové válce se Československá republika držela pokrokovosti a kromě toho, že se stala první demokratickou zemí, která znárodnila velkou část průmyslu, snížila také volební věk z 21 let na 18 let, a tím přiřkla volební právo další skupině obyvatelstva. V USA toto právo obdrželi osmnáctiletí až po válce ve Vietnamu s argumentem „Pokud jsou chlapci připraveni bojovat a umírat ve válce, jsou jistě připraveni i volit.“. Ve Velké Británii snížili volební věk až v roce 1969. Svět pomalu absorboval nové volební skupiny, těšil se z pádu železné opony a v roce 1995 mohli v Evropě poprvé jít k volbám už šestnáctiletí. Stalo se tak v Dolním Sasku, které následovaly další spolkové země Německa a Rakouska. V roce 2008 se snížil volební věk na 16 let i pro rakouské parlamentní volby a Rakousko se stalo prvním evropským státem s volebním právem od 16 let.

Snižování volebního věku bývá prosazováno zpravidla levicovými stranami, jejichž politici tím sledují svůj vlastní zájem – být znovuzvoleni. Panuje u nich domněnka, že mládež má větší sociální cítění než starší, pracující občané, kteří mají skušenosti se zdaněním příjmů, a pro strany tak představují nové potencionální hlasy, které jsou relativně levné a které mohou zamíchat s výsledky voleb. V poválečném Československu to byla Komunistická strana, která stála za rozšířením volebního práva na vojáky a na ostatní státní příslušníky. I v Rakousku stály za snížením věku levicové strany a počítaly s tím, že na úpravě volebního systému „vydělají“ novými hlasy. Na příkladu Rakouska se ale ukázalo, že většina mladých volí stejně jako jejich rodiče a zisk pro levicové strany byl minimální, případně dali hlas extrémistickým a alternativním stranám.

Paralela je i u nás v České republice, kde se pořádají na středních školách "Volby na nečisto", úspěch v nich mají neparlamentní strany jako Pirátská strana a Dělnická strana a jako prezident by vyhrál potetovaný umělec Vladimír Franz.

Oficiální argumenty pro zavedení nižšího volebního věku jsou ale jiné. Především se jedná o vytvoření návyku chodit k volbám. Čím dříve k volbám začnou mladiství chodit a zafixují si tuto “povinnost”, tím spíše vydrží po celý život. Na potvrzení této hypotézy si ale musíme počkat několik desetiletí. První předpoklady jsou pozitivní, volební účast této věkové skupiny byla v Rakousku 86 % a zájem o politiku vzrostl z 34 % na 54 %. Změna volebního věku byla v Rakousku doprovázena i zařazením speciálních politologických předmětů do stanov středních škol. Dalším často užívaným argumentem je, že čím více lidí chodí k volbám, tím větší demokracie nastává, příklad světových zemí, ve kterých je volební věk snížen na 16 let, tomuto argumentu ale nenahrává. Severní Koreji a Kubě účast voličů od 16 let k demokratizaci moc nepomohla.

Jaký je ale správný volební věk? Když jsou mladí schopni zodpovědně rozhodovat ve volbách o směřování republiky, nejsou schopni i zodpovědně řídit automobil? Nebo třeba podnikat? Nebo by k volbám měli chodit jenom ti, kdo platí daně? Případně nastavit horní volební věk, jako tomu je ve Vatikánu? Názorů je velké množství, ekonomie jako pozitivní věda nemá ambice dávat doporučení a tvrdit, co je správné, může pouze podat podklady a určit pravděpodobné dopady opatření.

Autor: Daniel Bek
Student kurzu „Ekonomická teorie politiky“ na Katedře ekonomie NF VŠE
Foto: Jan Homolka

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: 21. srpen 1968: Den, kdy se...

  • VIDEO: Daniel Craig se vrátí do role Jamese...

  • Výbor si zve Babiše a Faltýnka kvůli žádosti...

  • Realisté chtějí za prezidenta zbrojaře Hynka

 
 

Kam dál?

Volby do EP – berme rekordně nízkou účast jako svobodnou vůli lidí, ne jako impulz pro další regulace

středa, 28. května 2014, 09:01

Výsledky letošních voleb do Evropského parlamentu, které se v České republice odehrávaly na konci minulého týdne, byly...

Analýza: Co přinesly výsledky voleb do Evropského parlamentu 2014?

pondělí, 26. května 2014, 16:07

Volby do Evropského parlamentu 2014 jsou za námi. Hlasy jsou sečteny, výsledky vyhlášeny. Úspěšní kandidáti slaví,...