Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Analýza: Co přinesly výsledky voleb do Evropského parlamentu 2014?

 
pondělí, 26. května 2014, 16:07

Volby do Evropského parlamentu 2014 jsou za námi. Hlasy jsou sečteny, výsledky vyhlášeny. Úspěšní kandidáti slaví, neúspěšní hledají chyby, kde se dá. Zástupy novinářů, politologů a komentátorů přináší své rozbory aktivity politických stran v uplynulých měsících, kvality jednotlivých kandidátů, důvody nezájmu voličů i odhady konsekvencí, které výsledky voleb přinesou. Přidávám se do této skupiny a přináším stručnou analýzu voleb EP 2014 v pěti bodech, které zaujaly mě a které se možná jinde nedočtete…

1. Značka „Karel“ stále funguje. Ve vší úctě k ekonomu Luďku Niedermayerovi, jedničce kandidátky TOP 09, i profesionálnímu politikovi Jiřímu Pospíšilovi, který coby nezávislý kandidoval za TOP 09 a Starosty jako dvojka a získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech, byla to opět aureola knížete Karla Schwarzenberga, která i v teplém počasí voleb mobilizovala „TOPkaře“ a dokázala je přilákat k volebním urnám. Od několika desítek lidí jsem před volbami slyšel, že budou „volit Karla“. Na ulicích bylo opět vidět voličky a voliče, kteří oprášili „placky“ s podobiznou populárního knížete a dávali najevo, komu patří jejich hlas. Bez ohledu na to, že kníže do EP vůbec nekandidoval.

2. Vítězství / nevítězství ANO 2011. Byť některé komentáře hovoří o tom, že ANO 2011 ukázalo, že již disponuje voličskou základnou, která i v „nedůležitých volbách“ přišla a pomohla straně vyhrát volby, nazývat těsné vítězství skvělým úspěchem rozhodně není na místě. Volební průzkumy dostaly na frak, strana se totiž nepřehoupla přes magických 20 procent hlasů. Andrej Babiš a jeho tak kolegové zjistili, že zatím nedisponují politickou převahou, která by jim umožnila „vyhrát jakékoliv volby“. Toto zjištění může mít dopad na tuzemský politický rybníček…    

3. ČSSD na maximu možného. S ohledem na elektorát sociální demokracie, který reaguje především na jednoduché kampaně a konkrétní populistické sliby zajišťující benefity a jistoty v každodenním životě, je získaný výsledek maximum možného. Bronzoví sociální demokraté mají čtyři mandáty stejně jako vítěz voleb i druhá strana v pořadí. V uplynulých volbách soc-dem se svými voliči komunikovala pomocí jednoduchých hesel a populistických slibů, problematika „eurovoleb“ je mnohem komplikovanější a sociálním demokratům se ji voličům vysvětlit nepodařilo. I proto strana ztratila 3 mandáty a přes 59 procent voličů (2009: 528.132 voličů vs. 2014: 214.800 voličů).

4. Propadák ODS. Pokud bychom však měli hledat opak „skokana voleb“, nemůže jím být nikdo jiný než Občanská demokratická strana. Již málokdo si při dnešní neutěšené situaci ve straně vzpomene, že v roce 2009 občanští demokraté suverénně opanovali evropské volby se ziskem 31,45 % hlasů a devíti křesly! I když si stranický šéf Petr Fiala letos vytyčil realistický cíl 7,5 % hlasů, který ODS o chlup překonala a získala 2 mandáty, skutečný benchmark by měl směřovat právě k roku 2009. A takové srovnání bolí...

5. Svobodní zabodovali. Strana svobodných občanů již ve sněmovních volbách na podzim loňského roku ukázala, že přerod z komunitně laděného kolektivu přátel svobod a volného trhu na profesionálně fungující instituci je nutné brát velmi vážně. Efektivně vedená kampaň před volbami do EP tento fakt potvrdila a lídr kandidátky Petr Mach zaslouženě pro stranu uzmul jedno křeslo. A to je dobrá zpráva a motivace pro další práci zároveň. Ačkoliv SSO a jejímu lídrovi mnozí vyčítali, že výsledky strany dlouhodobě nekorelují s potenciálem myšlenek, které strana hájí, že se na úspěch ve volbách čeká až příliš dlouho a že se straně nedaří probíjet do mainstreamových médií, jak by bylo třeba, Svobodní s pomocí sociálních sítí, studentských debat a tvrdé práce opřené o zástupy dobrovolníků poctivě budovali své voličské jádro, které jim pomohlo uspět. Na toto jádro by teď SSO měla systematicky nabalovat další příznivce, jelikož při vyšší volební účasti by se bez širšího elektorátu opět mohla dostat pod pětiprocentní hranici. Výsledky voleb do EP 2014 jsou však dobrým vkladem jak pro popularizaci strany, tak pro komunální a senátní volby v druhé polovině letošního roku. Je na čem stavět – připomeňme, že oproti volbám do EP v roce 2009 Strana svobodných občanů oslovila více než dvojnásobek voličů (2014: 79.540 vs. 2009: 29.846).

Foto: CETA

Napsal Aleš Rod

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Herec Jan Tříska je po vážném zranění v...

  • Mastercard otevřel Prahu zážitkům k...

  • Volby v Německu suverénně vyhrála Angela...