KOMENTÁŘ: Slavíme, pondělí je Den daňové svobody!

 
pondělí, 29. května 2017, 18:12

Na dnešní den připadá podle výpočtu Liberálního institutu ostře sledovaný Den daňové svobody! Tedy den, kdy přestáváme vydělávat na pokrytí veřejných výdajů a začínáme pracovat sami na sebe. Prací pro stát jsme letos strávili 149 dní, což je rekordně „krátká“ doba – v minulém roce to bylo o 4 dny více. Slovo krátká jsem si přesto dovolil vložit do uvozovek, a sice ze dvou důvodů.

Tím prvním je fakt, že stále existují země, v nichž daňovou svobodu vídají o poznání dříve než v České republice. Irsko, Jižní Korea, Švýcarsko, Austrálie, Spojené státy americké, Estonsko… To je jen výběr zemí, v nichž jsou daňoví poplatníci ekonomicky svobodnější, jelikož státní instituce přerozdělují relativně menší část produkce než v České republice; jinými slovy z každé vyprodukované koruny si erár činí nárok na její menší část.

My bychom se neměli nechat uchlácholit tím, že se někde mají ještě hůře, ale měli bychom se porovnávat s těmi nejlepšími. A tady je třeba konstatovat, že máme stále co zlepšovat – kdo by nechtěl mít Den daňové svobody v dubnu?  

Tím druhým je fakt, že rekordní výsledek, kterého bylo v tomto roce dosaženo, bohužel není v žádném případě zásluhou politiků. Den daňové svobody je totiž počítán jako zlomek veřejných výdajů (čitatel) a produkce ekonomiky zastoupené hrubým domácím produktem (jmenovatel).

Politici mohou snadno ovlivnit veřejné výdaje, ale zásluhy za růst ekonomiky si přisuzují, jak se jim hodí – většinou zcela irelevantně. V ideálním světě by měly veřejné výdaje stagnovat (nebo klesat) a produkce ekonomiky podpořené ekonomickou svobodou růst. Pak by bylo zaručeno, že se bude Den daňové svobody systematicky posouvat k začátku roku a my všichni budeme daňově svobodnější.

Bohužel však veřejné výdaje kontinuálně rostou, což vytváří velké riziko propadu daňové svobody při krizi, jakou jsme zažili při mezi lety 2008 až 2010 – mezi těmito roky se Den daňové svobody zpozdil skokově o 11 dní právě kvůli nezastavitelnému, kontinuálnímu růstu veřejných výdajů.

Co z toho plyne? Pokud by se našel politik, kterému by záleželo na daňové svobodě jeho voličů, měl by se snažit o jedinou věc – měl by se snažit zarazit bobtnání státního sektoru, vyjádřené jako objem veřejných výdajů, počet úřadů a úředníků, počet byrokratických nařízení, které následně generují potřebu nových úřednických míst, či poměru státem přerozdělované produkce. Jedině tato opatření budou znamenat, že Češi budou rok od roku daňově svobodnější.

P.S.: A kdyby se někdo z nich náhodou podíval do Estonska, kde již od roku 2002 vyplňují kompletně daňové přiznání přes internet (náročnost zhruba tři až pět minut) a od roku 2015 jen jedním kliknutím potvrzují předvyplněné údaje, které v průběhu roku tak jako tak zaměstnavatelé reportují o svých zaměstnancích finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (tento úkon trvá řádově desítky vteřin), pak by se nám určitě i ty stávající daně platily s menším nechutí.  

Napsal Aleš Rod

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Skandál v Londýně: Pokuta 150 liber pro...

  • Tragická zpráva pro všechny fanoušky Linkin...

  • KOMENTÁŘ: David Lafata versus finanční úřad:...

  • Britská královská rodina zveřejnila nový...

 
 

Kam dál?

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila meziroční růst na 2,9 procenta

úterý, 16. května 2017, 09:24

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,9 procenta...

Den daňové svobody v České republice připadá na 29. května

pátek, 5. května 2017, 09:20

Musíme vydržet ještě téměř měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 29. květnu 2017 již začneme vydělávat na sebe. Do té...

KOMENTÁŘ: Sektorová daň je totální nesmysl. Proč? Zde je pět důvodů

čtvrtek, 16. února 2017, 19:02

Bohuslav Sobotka vytasil z rukávu „volební eso“, o kterém všichni věděli, že jej v rukávu schovává. Voliče v podzimních...